OCHRANA OHROŽENÝCH DRUHŮ ZVÍŘAT
Úvod | |
|
Člověk kráčí za pokrokem, ale kam? Ve své honbě za blahobytem a ukájení svého vlastního já, nadšen nad úspěch lidských vynálezů, zůstává na druhé straně zdrcen stát pohledem na okolní svět, kde zanechává hory odpadků, hlad a smrt dětí v rozvojových zemích, týraná pokusná zvířata, půdu zamořenou pesticidy, mrtvé lesy díky kyselým dešťům, tuny radioaktivního odpadu a také nesmyslně zničené poslední kousky divoké přírody, které jsou útočištěm milionů druhů organismů. Ano, právě ničení rozmanitosti života na zemi = ztráta biodiverzity, patří mezi největší globální problémy naší planety způsobené sobeckým či neuvědomělým lidským chováním.
Podle statistik je využívání divoké přírody pro účely mezinárodního obchodu druhou nezávažnější příčinou ubývání druhů na naší planetě, a to hned za ničením přirozených stanovišť. Hlavními vývozními oblastmi jsou Střední a Jižní Amerika, Afrika a Asie a hlavními dovozci je Severní Amerika, Evropa, Japonsko, Čína, Austrálie... Na ochranu těchto druhů ohrožených obchodem podepsalo 117 zemí Washingtonskou úmluvu tzv. CITES - Úmluvu o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících rostlin a živočichů (ČR přistoupila k úmluvě v únoru 1992). Mezi místa s největší biodiverzitou patří tropické deštné pralesy, které se právem považují za plíce světa (1 milion km pralesa může spotřebovat až 1 miliardu tun uhlíku) a místa poslední člověkem nedotčené přírody. Pralesy zabírají asi 6 % souše a podle vědců v nich žije více než 50 % všech druhů organismů. Právem se považují za "banky" života. Najdeme v nich 10 % všech druhů savců, 90 % primátů, 40 % dravých ptáků, 80 % hmyzu, a více než 60 % známých rostlin. Uvádí se, že na 1 km2 pralesa je tolik stromů jako v celé Severní Americe, na 1 ha pralesa připadá tedy až 100 druhů stromů. Na jednom stromě v Panamském pralese napočítali entomologové až 950 druhů brouků. V povodí Amazonky žije přes 600 druhů ptáků. Na 1 ha jihoamerické džungle může žít podle odborníků až 40 000 druhů hmyzu a dalších bezobratlých... A právě pralesy, které v sobě skrývají neodhalená tajemství tolik trpí bezohlednou lidskou činností. Ročně z planety Země navždy zmizí 140 000 - 160 000 km2 tohoto zeleného království, což je přibližně 6 fotbalových hřišť každou minutu (a to díky firmám jako je Mitsubishi, americkým farmářům - McDonalds, těžařům nerostných surovin - Shell, dřevařům atd.). Lidstvo je tedy příčinou největšího "ekopatologického procesu" v dějinách světa. Každý den opouští naší vinou tuto planetu přibližně 140 rostlinných a živočišných druhů, tedy asi 50 000 ročně. Jestliže lidstvo půjde touto cestou dál, v průběhu budoucích 25 let bude Země a my též chudší přibližně o 1,5milionů druhů. Rozmanitost života je to nejcenější a nejdůležitější, co na Zemi existuje. Do dnešního dne se vědcům podařilo pojmenovat a taxomicky zařadit přibližně 1,4 milionů druhů, ale odhady o celkovém počtu se pohybují v rozmezí od 10 do 100 milionů druhů! Příroda není neměnná (doba ledová, pád meteoritu atd.). Ale ať už byly tyto změny z hlediska geologické historie Země jakkoli rychlé, zvířata i rostliny se jim měli čas přizpůsobovat, a tak se téměř všude udržoval tok života a plodnosti. Ovšem změny, které provádíme my dnes, jsou proti tomu obrovské a hlavně zkázonosně rychlé. Měli bychom konečně otevřít oči a udělat vše, co je v našich silách, abychom uchovali na Zemi rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Nejen proto, že nám mnohé slouží přímo jako potrava, ani proto, že doposud neznáme všechny jejich vlastnosti, které by nám mohli v budoucnu obrovským způsobem pomáhat, ale my prostě nemáme morální právo vyhubit jakéhokoli živého tvora, který s námi sdílí život na této modré planetě!
|
Řada živočichů a rostlin se úplně nebo částečně přizpůsobila životu v blízkosti lidí např. potkani, poštolky, havrani, veverky, různé druhy odolných trav a stromů; jiné druhy úplně zdomácněly a byla z nich vyšlechtěna domácí či hospodářská plemena a odrůdy např. slepice, krávy, obilí, zelenina. Ale druhy organismů, které jsou úzce specializované na jeden určitý typ životního prostředí a druh potravy, trpí a nenávratně mizí z povrchu zemského díky znečištění prostředí, nedostatku kvalitní potravy, ztrátě přirozeného životního prostoru a taky díky "vědeckým" účelům, touze člověka po penězích, smrtonosné kráse záviděníhodných trofejích. Tak jsou ohroženy například tetřev hlušec, křepelka, velryby, australští vačnatci atd. Nejvíce ohroženy jsou tzv. endemické druhy - to jsou organismy žijící jen na jednom určitém místě na světě např. panda velká jen v horských oblastech Číny, pralesní slon jen na Sumatře, koala v Austrálii, lemur na Madagaskaru.